|
|
Sociální exkluze jako determinanta zdraví u uživatelů pervitinu
BRANDOVÁ, Nikola
Disertační práce je zaměřena na aktuální téma sociálního vyloučení osob užívajících pervitin v rámci Českých Budějovic a s ním spojené kvality jejich života. Ačkoli lze sociální exkluzi považovat za akademicky, politicky i veřejně často diskutované téma a je poukazováno na špatné životní podmínky osob, kterých se dotýká, nebyla u této cílové skupiny v našich podmínkách doposud kvalitativně zkoumána. V rámci teoretické části práce jsou popsány současné poznatky týkající se témat sociálních determinant zdraví, sociální exkluze, pervitinu, užívání drog a s ním spojeného systému péče o osoby, které je užívají, kvality života a jejího výzkumu. Pro výzkumnou část disertační práce byly stanoveny následující cíle: 1) Identifikovat vliv sociální exkluze na zdraví uživatelů pervitinu v Českých Budějovicích. 2) Popsat kvalitu života uživatelů pervitinu v Českých Budějovicích. Pro účely studie byla zvolena kombinace strategie kvalitativního a kvantitativni?ho výzkumu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, které se v kvalitativní části týkaly toho, jakým způsobem ovlivňuje sociální exkluze zdravotní stav uživatelů pervitinu, kteří žijí v Českých Budějovicích a jak danou determinantu zdraví oni sami reflektují. V kvantitativní části byla stanovena otázka, jak souvisí vybrané sociodemografické charakteristiky s doménami kvality života dle WHOQOL-BREF. Výzkumný soubor kvalitativní části výzkumu byl tvořen uživateli pervitinu, kteří žijí v Českých Budějovicích. Jednalo se celkem o 15 informantů. Pro sbe?r kvalitativních dat byla zvolena metoda dotazova?ni? a jako technika byla použita kombinace polostrukturovane?ho a biograficko-narativni?ho rozhovoru. Získaná data byla analyzována metodou zakotvene? teorie za použití software pro analýzu kvalitativních dat Atlas.ti. Ke sběru kvantitativních dat bylo využito dotazníkového šetření, kdy byl distribuován standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF reprezentativnímu vzorku 437 respondentů, přičemž se jednalo o uživatele pervitinu v Jihočeském kraji. Data kvantitativni?ho charakteru byla z dotazníků převedena do datové matice a následně statisticky zpracova?na. Popisná statistika byla provedena v programu Excel a testování hypotéz pomoci? programu IBM SPSS Statistics verze 24.0. Výsledkem zakódování a kategorizace odpovědí informantů byly dva modely popisující proces využívání zdravotní péče uživateli pervitinu a jev samotného užívání v kontextu společnosti. V rámci dotazníku WHOQOL-BREF byl u uživatelů pervitinu zaznamenán statisticky významný vztah v dimenzi fyzické a duševní zdraví a sociální vztahy s pohlavím, kdy ženy vykazovaly signifikantně horší skóry než muži. Další statisticky významný vztah se potvrdil v oblasti délky užívání drogy a fyzického a psychického zdraví. Disertační práce poskytuje vhled do problematiky sociálního vyloučení u uživatelů pervitinu. Vzhledem k velikosti výzkumného souboru nelze výsledky generalizovat, mohou však posloužit jako podklad pro pracovníky služeb, které se zaměřují na práci s uživateli pervitinu na všech úrovních, od kontaktních center a terénních programů, přes adiktologické ambulance, až po terapeutické komunity a doléčovací centra.
|
|
|
Sociální zemědělství - Analýza struktur sociálního zemědělství v ČR z pohledu zapojení cílových skupin
REKOVÁ, Lenka
V této bakalářské práci je nejprve přiblíženo zemědělství v obecné rovině. Je popsána jeho historie, úloha a funkce. V následujícím popisu je přiblížen pojem sociální zemědělství, jeho historický vývoj, úloha, rozmanitost jeho podob a různorodost sociálních farem. Krátce je nastíněn i pohled na pojetí sociálního zemědělství v některých zemích na evropském území. Dále je zde pojednáno o sociálních službách, některých mechanismech a institucích, díky kterým jsou tyto podpůrné činnosti poskytovány. Ke konci teoretické části jsou zmíněny některé vnímané přínosy, ale i bariéry, které jsou spojeny s konceptem sociálního zemědělství. Hlavním cílem této práce je zjištění pohledu na vnímání sociálního zemědělství z pohledu osob pracujících na sociálních farmách, a to v pozicích vedoucích pracovníků, sociálních pracovníků či osob s potřebou poskytování sociální péče.
|
|
| |
|
|
Locus of control u sociálně exkludovaných Romů
JESTŘÁB, Jakub
Cílem diplomové práce bylo: "popsat Locus of control u sociálně exkludovaných Romů", přičemž hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká specifika má Locus of control u sociálně exkludovaných Romů?" Byly stanoveny následující hypotézy: "Míra sociální exkluze ovlivňuje Locus of control u sociálně exkludovaných Romů.", "Existují rozdíly mezi pohlavím a Locus od control u sociálně exkludovaných Romů." a "Existují rozdíly v Locus of control u sociálně exkludovaných Romů zaměstnaných a nezaměstnaných." Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu, který byl realizovaný pomocí metody dotazování prostřednictvím standardizovaných dotazníků Locus of control IPC škála Hanny Levenson a dotazník Škála sociálního vyloučení. Výzkumný soubor byl tvořen 537 respondenty z ORP České Budějovice a Cheb 106. Hypotéza H1 byla testována za pomocí tzv. korelační analýzy. Hypotézy H2 a H3 byly testovány za pomocí tzv. T-testu pro dvě nezávislé skupiny (nepárový, dvouvýběrový T-test). U první hypotézy (H1) na základě zjištěného lze konstatovat, že se potvrdila jedna ze tří stran, kterými Locus of Control disponuje, neboť existuje statisticky významný vztah mezi internálem a náhodou (r=0,118; p=0,006); externálem a náhodou (r=0,184; p=0,000) a externálem a exkluzí (r=-0,090; p=0,037). U druhé hypotézy (H2) bylo zjištěno, že vztah neexistuje, tj. nebylo zjištěno nic signifikantního (internál - t=1,642 a sig=0,101; externál - t=-,270 a sig=0,788; náhoda - t=1,186 a sig=0,236). U třetí hypotézy (H3) bylo zjištěno, že vztah neexistuje, tj. nebylo zjištěno nic signifikantního (internál - t=1,642 a sig=0,101; externál - t=-,270 a sig=0,788; náhoda - t=1,186 a sig=0,236). Výstupy diplomové práce mohou být využity v rámci začlenění získaných poznatků do komunitní práce v sociálně exkludovaných lokalitách.
|
|
|
Analýza vybraných potřeb jedinců žijících v sociálně vyloučených lokalitách města České Budějovice a České Velenice
BĚLOCHOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá vybranými potřebami jedinců žijících v sociálně vyloučených lokalitách města České Budějovice a České Velenice. Cílem práce je zmapování a analýza psychosociálních potřeb jedinců, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách města České Budějovice a České Velenice. Práce se zaměřuje na identifikaci základních potřeb jedinců, kteří v těchto lokalitách žijí a rovněž přináší určitý vhled do jednání, s nímž se u těchto osob můžeme setkávat. Výzkumné šetření se zabývá základními indikátory sociálního vyloučení. Práce je doplňována zjištěnými výsledky, kterých bylo dosaženo prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Výstupem práce je poukázání na nutnost zaměření se na komplexní práci s osobami v sociálně vyloučených lokalitách, zejména pak na potřebu bezpečí a jistoty, z které následně vyplývají stěžejní oblasti vzájemné spolupráce.
|
|
|
Virtuální prostor jako zdroj sociální exkluze Romů. Černošská gheta, hip hopeři a rapeři jako vzory romské mládeže
BRYCHTOVÁ, Alžběta
Tato diplomová práce se zabývá členstvím romské mládeže v hip hopové subkultuře inspirované černošskými rapery, která se do české romské komunity infiltruje zejména skrze sociální sítě a virtuální prostor obecně. Přináší různé pohledy na současnou romskou rapovou tvorbu a její možnou souvislost se sociální exkluzí romské komunity. Cílovou skupinou je romská mládež ve věku 13-26 let, která navštěvuje službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa v Kutné Hoře a v Sázavě. Cílem práce je zmapovat a popsat rozrůstající se subkulturu romských raperů a najít odpověď na otázku, zda mohou mít romští rapeři jako vzory romské mládeže a jejich tvorba šířená ve virtuálním světě dopad na sociální exkluzi Romů. Výzkum byl realizován kvalitativní metodologií, nástrojem sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor.
|
|
|
Vývoj přístupu k sociální exkluzi z pohledu publikací určených pro sociální práci
SEVELKOVÁ, Eva
Cíle této bakalářské práce byly stanoveny dva. Prvním z nich je zmapování prezentace sociálně znevýhodněných osob z pohledu publikací určených pro sociální práci. Druhým cílem je zmapování doporučených přístupů sociální práce se sociálně znevýhodněnými osobami z pohledu publikací určených pro sociální práci. Za účelem dosažení stanovených cílů byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda analýzy dokumentů. Pro zpracování dat byl využitý kategoriální systém. Výzkumem bylo zjištěno, že sociálně znevýhodněné osoby jsou v analyzovaných publikacích prezentovány velmi rozmanitě, což odráží realitu širokého spektra klientů, pro které jsou služby sociální práce určeny. V knihách byly mnohdy uváděny atributy, které mohou být lidem, kteří jsou zasaženi či ohroženi sociálním vyloučením vlastní. Často byly naopak opomíjeny znaky související s procesem sociálního vyloučení na straně společnosti. Z této převahy atributů na straně jednotlivce může přitom čtenář nabýt mylného dojmu, že sociální vyloučení je záležitostí povětšinu individuální nedostatečnosti či určitého osobního hendikepu, a že role společnosti na procesu sociálního vyloučení (či vylučování) není stěžejní. Vymezení doporučených přístupů sociální práce se sociálně znevýhodněnými osobami je napříč publikacemi pojímáno rozličně. Podstatné ovšem je, že ve většině analyzovaných knih byly tyto přístupy uvedeny, a v některých případech i blíže specifikovány, z čehož vyplývá, že obeznámení s přístupy sociální práce se sociálně znevýhodněnými osobami je pro adekvátní a profesionální vykonávání této profese nezbytné.
|
|
|
Iniciativa Food Not Bombs ve vztahu k osobám bez přístřeší
ČESKÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá iniciativou Food Not Bombs a jejím vztahem k problematice bezdomovectví. Cílem práce bylo popsání fungování iniciativy Food Not Bombs v České republice a monitorování reflexí aktivistů v kontaktu s osobami bez přístřeší. Food Not Bombs je celosvětová iniciativa, která prostřednictvím bezplatného rozdávání jídla poukazuje na nerovnosti ve společnosti. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s fenoménem bezdomovectví včetně sociálních služeb a přístupů sociální práce s touto cílovou skupinou a aktuální stav problematiky. Dále je zde představena historie iniciativy Food Not Bombs, základní principy jejího fungování a navazující aktivity. Empirická část práce obsahuje vlastní výzkum. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování, pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct informantů z osmi měst České republiky, ve kterých skupiny Food Not Bombs působí. Získaná data byla převedena do textové podoby a následně analyzována formou otevřeného kódování a kategorizace. Na základě této analýzy byly zodpovězeny výzkumné otázky, které byly zaměřené na identifikaci rozdílů v činnosti jednotlivých kolektivů a na to, jak aktivisté vnímají osoby bez přístřeší. Bylo vymezeno několik rozdílů mezi skupinami z různých měst. Nejednalo se však o zásadní odlišnosti, lze tedy usuzovat, že skupiny se spíše shodují, než liší. Aktivisté vnímají osoby bez přístřeší jako jedince vyloučené ze společnosti a trpící materiální deprivací, často z důvodu nespravedlivé distribuce zdrojů. Snaží se negativně vnímat problém bezdomovectví jako celek a nehodnotit jednotlivé osoby jako viníky. Charakteristický je rovný přístup ke strávníkům, snaha o pomoc a podporu pro každého bez rozdílu. Práce může sloužit k rozšíření povědomí o aktivitách iniciativy Food Not Bombs a přispět ke změně negativního či pasivního přístupu veřejnosti k osobám bez přístřeší.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.